Tak takhle nějak vypadají kanárci, když jsme na těch Kanárech, že 🙂
Před námi se na cestě na Rocque Nublo otevírala tato krásná panoramata hor.
Tady po takovýchto cestičkách jsme jeli autem několik hodin. Jirka je fakt borec. Zvládl to perfektně. A Španělé, překvapivě, jezdí taky hodně opatrně a v ostrých zatáčkách si dávají pozor.
My a za náma Rocque Nublo!
Jako z pohádky. Tady ty stromy mi konečně začaly trošku připomínat Česko.
Jirkův nový nejlepší kámoš. Holoubek mu sedí na noze, a Jirka ho vzorně krmí naší svačinkou.
Nedá se tady vůbec odolat jejím pochoutkám. Dortíčky, pečené dobroty všechno je mega, fakt mega dobrý, a tak vzorně testujeme.
Rocque Nublo v mracích.
Městečko Tejeda, má asi 3000 obyvatel a je opravdu kouzelné. Dokonce jsme i uvažovali, že bychom tam zůstali na celý měsíc. Nakonec jsme se však rozhodli pro Las Palmas, hlavně kvůli lidem a příležitostem. Přeci jenom v Tejedě tam toho zas tolik není.
V Tejedě jsme se zastavili v Dulceria Nublo (místní vyhlášené cukrárně), byla dokonce uvedena i v průvodci, no nemohli jsme odolat. Místní specialitou je Mazapán.