V září 2018 jsem se vdala za mého dlouholetého parťáka Jirku. Juch, je ze mě Linda Martišková.
O ruku mě Jiřík romanticky požádal v půlce června 2018 a my jsme věděli, že nechceme svatbu odkládat až do dalšího roku. (Pozn.: Pak jsme zjistili, že je docela běžné mít na přípravu svatby rok, my měli 2,5 měsíce).
Ráda bych vám tímto článkem předala to, jak jsme nad tím přemýšleli a jak jsme si to nakonec zorganizovali, po svém. Třeba to někomu z vás pomůže při přípravě vaší svatby.
Svatební lokace
Věděli jsme, že nechceme svatbu dělat na typicky svatebním místě. Za a) nám to přijde neosobní a za b) bychom se asi nedoplatili. Vcelku rychle jsme měli jasno v tom, že bude svatba na Moravě, odkud já s Jirkou pocházíme. Uvažovali jsme nad nějakým místem, které by s námi rezonovalo. V plánu bylo ekologické centrum Sluňákov, ale ti měli plno. Nakonec jsme rádi, že to tam neklaplo. Po chvíli přemýšlení nám z možností nejlépe vyšlo to, abychom to udělali na vesnici, kde Jiřík částečně vyrůstal a kde má jeho rodina chalupu, i kvůli tomu zázemí se nám to líbilo. Navíc je ve vesnici kulturák, který se dá pronajmout. Měli jsme tedy prostor na svatbu a i prostor, kde ubytovat pár našich hostů.
14 dní před svatbou na chalupě Jirkovy rodiny shořela elektřina, takže zázemí pro svatbu bylo fuč. Zachránilo nás volné ubytování v sousední vesnici a Jiříkova maminka, no a taky naše chladná hlava. Byla to docela velká nepříjemnost, ale zas je dobře, že se to nestalo den před svatbou, to už by se to asi hasilo o trošku hůře.
Bylo nám vcelku jasné, že to bez nějakého projektového nástroje nedáme. Možná se tomu smějete, ale taková organizace svatby je asi tisíc různých drobností dohromady, na které nechcete zapomenout a chcete v nich mít trochu pořádek. Nejlíp nám z nástrojů vyšlo Trello a Google Disk, kam jsme házeli všechny dokumenty. Nebudu zapírat, několikrát v průběhu organizace jsem všecho chtěla nechat a litovala jsem, že jsme si třeba nenechali pomoct od nějakých profíků. Nakonec jsme to ale zvládli sami krásně 🙂
Jelikož jsme si svatbu organizovali sami, neobešli jsme se bez pomoci ostatních kamarádů, pro tuto pomoc jsme vytvořili speciální nástěnku v Trellu, kam jsme si naházeli přehled toho, co bude potřeba udělat ve svatební den. Cílem bylo, abychom jako novomanželé ve svatební den nic nedělali. To se ve finále, i díky našim úžasným svědkům, kteří se nezastavili, nakonec povedlo.
Kulturák, místo, kde se svatba konala, jsme si museli kompletně přestavět a dozdobit tak, aby to alespoň trošku připomínalo svatební místo. To jsme začali chystat 2 dny předem. Dekorace, jídlo, uspořádání prostoru, květinovou výzdobu, atd. Po svatbě jsme prostor ještě den a půl uklízeli.
Po svatbě jsem si uvědomila zajímavou věc. Cca před půl rokem jsem si přála spolupracovat na nějakém offline projektu s mými přáteli. Zatím jsem však vůbec nevěděla na čem. No a ejhle… Svatba! Tolik úžasných lidí se zapojilo na jednom místě, kvůli této jedinečné události. Přej si a bude ti dáno. Je to tak. Krása.
Ještě den před svatbou řešíme, kdo co bude kdy ve svatební den dělat.
Dekorace
Jako každá správná nevěsta jsem se inspirovala na Pinterestu a vytvořila jsem si nástěnku. Doporučuju. Díky tomu jsem si udělala aspoň nějakou představu, jak by to celé mohlo vypadat. Dědeček mi nařezal špalíčky na jmenovky, kamarádka Zuzka půjčila většinu dekorací, protože se vdávala týden přede mnou. To byla hodně velká pomoc, protože jsem toho nemusela vůbec moc vyrábět. Hodně nám pomohlo, že jsme byli pozvaní na svatbu Kubelků týden před naší svatbou, alespoň jsme se nechali krásně inspirovat tím, co funguje a co by se líbilo i nám. Na základě té svatby jsme si potom půjčili i bílé ubrusy, které udělaly dost “muziky”. Proutěné dekorace mi zapůjčil projekt
Vingo.cz, se kterým spolupracuji. Mají moc hezké zboží, různé košíčky a lampionky zdobily naše svatební stoly i venkovní prostor.
Část dekorací mi zapůjčila kamarádka Zuzka, která si je sama vyráběla.
Dřívka na jmenovky mi vyrobil děda Mirek.
O květiny se mi postaraly kamarádky Eliška s Leňou.
Vytvořili jsme si slavobránu z rámu na popínavé rostliny, který jsme obalili záclonou a vrbovým proutím. Stálo to asi 250 Kč a myslím, že to udělalo skvělý efekt.
Svatební oděv
Pár dní po žádosti o ruku jsem se vydala do sekáče na Letné a hned na první dobrou mě zaujaly bílé šaty. A hned dvoje. Neváhala jsem, věděla jsem, že to je jasné znamení, a rovnou je oboje zakoupila. Dohromady asi za 400 Kč. Šaty byly oboje krátké a já jsem toužila po dlouhé bílé sukni. Mrkla jsem na Fler a objevila jsem krásnou, velkou, tylovou, za 1000 Kč. Hodně jsem přemýšlela, jestli si ji mám objednat, věděla jsem, že už ji nikdy jindy znovu nevyužiju, ale nakonec jsem se rozhodla, že ji někomu věnuju. A myslím, že se koupě vyplatila. No, posuďte sami. (Kdybyste se nějaká z děvčat vdávala, ráda vám svůj svatební oděv věnuju, napište).
Původně jsem chtěla jít bosky, ale nakonec jsem byla ráda za “svatební tomsky”.
Jiřík si nic speciálního ke svatbě nekupoval. Asi 3 měsíce před svatbou si koupil oblek pro všechny příležitosti, tak ho mohl aspoň rovnou využít. Jeho outfit obohatil motýlek od mé sestry z projektu
Kšandy Lindy.
Obřad
Nechtěli jsme, aby nás oddával někdo cizí, kdo k nám nemá žádný vztah a jsme pro něj jen dalším párem na pořadníku, a tak jsme se rozhodli vzít se po svém. Zamysleli jsme se, kdo by naším oddávajícím měl být, a jasně nám z toho vypadl kamarád Adam. Chtěli jsme však, aby náš sňatek měl úřední platnost, a tak jsme 14 dní před naším svatebním dnem navštívili radnici, to byl sňatek pro stát. Pak v září jsme se vzali pro sebe samotné, přesně tak, jak jsme chtěli.
K oltáři mě vedla maminka. Oddávající Adam si připravil svůj proslov, který se celý rýmoval a byl neskutečně vtipný. Naši svědkové a my jsme se oficiálně podepsali na stvrzení našeho sňatku na obrovské tričko velikosti XXXXL, které nám zůstane navždy.
Svatební prstýnky jsme vyřešili dřevěnými od
Gregi.eu Oba máme velký vztah k přírodě, takže k nám prostě sedí mnohem více než kovové. (Navíc nás prsteny dohromady vyšly asi na 600 Kč, vs. kovové klidně od 10 tisíc a výš.)
K oltáři mě vede maminka. Musela jsem jí slíbit, že bude jako Meryl Streep ve filmu Mamma mia.
Jirka, oddávající Adam s parádním proslovem a rozchechtaná já.
Program
Ten jsme si taky udělali dost po svém. Nechtěli jsme jen “tupě” dělat to, co by se na svatbě dělat mělo. Navíc jsme s Jirkou byli docela “benjamínci”, zažili jsme sotva pár svateb, takže jsme ani moc nevěděli, co se na svatbách dělá, o to víc jsme si to mohli udělat podle sebe. Většinu programu si pro nás připravili kamarádi. Překvapením byl zejména DJ set a obrovské reproduktory od kamaráda Vládi.
Toto byl náš program, třeba to někoho z vás inspiruje:
12:30 obřad
13:30 proslov maminky a svědka
14:00 oběd
15:00 krájení dortu
15:30 focení skupinek a další aktivity
17:00 hod kyticí
17:15 hra
18:00 prohlídka místní vesnice
19:30 svatební kvíz
19:45 tombola
21:00 novomanželský rituál
22:30 disco od Vládi
Krmení, to by nám šlo!
Krájíme úžasný mrkvový dort od Lindiny maminky.
Při svatebním kvízu se sál otřásal smíchem v základech.
Tradiční hod svatební kyticí, tu chytila moje ségra Kika.
Svatební rituál
Nějak jsem cítila, že bych ráda náš “svazek” stvrdila ještě jiným způsobem než tradiční svatbou, a tak jsme požádali dva naše blízké kamarády, aby pro nás připravili svatební rituál. V rámci něj jsme si vyměňovali mezi sebou ženskou a mužskou energii a zároveň nám všichni svatebčané vyjadřovali podporu v kruhu, kde veprostřed dominoval oheň. Bylo to silné a jsem šťastná a vděčná, že jsme něco takového mohli zažít.
Svatební rituál u ohně
Jídlo
Co by to bylo za svatbu bez jídla. Hned od začátku nám bylo jasné, že úplně konvenční cestou nepůjdeme. Hledali jsme z vlastního přesvědčení nějakou alternativní vegetariánskou či veganskou verzi. Do cesty nám přišli
Tři ocásci z Brna, kteří nám byli ochotni jídlo dovézt a navíc celé veganské. Byli jsme s nimi nadmíru spokojeni. O svatební dort a většinu zákusků se nám postaraly maminky a nějaké saláty jsme si připravili sami. No a zbylo tolik jídla, že bychom mohli být na svatbě ještě týden.
Jako welcome drink jsme zvolili moravskou slivovici od Jirkova strejdy a nealko variantu Samurai shot. Znáte? Je to koncentrát z čaje, nakopne a může to být alternativa k panáku.
Dostali jsme jako svatební dar úžasná vína z Moravy s vlastní etiketou, moc děkujeme Elišce a Martinovi.
Vína od Elišky a Martina s vlastní etiketou.
Jídlo jsme si napůl chystali sami a napůl catering Tři ocásci
Finance
Ještě než jsme se s Jirkou vzali, slyšela jsem od svých blízkých přátel, kolik tak svatba stojí. Částky byly různé – 250 tisíc, 150 tisíc,…to nám s Jirkou docela přecházel zrak. Věděli jsme, že takhle drahou svatbu bychom finančně neutáhli a navíc nám to přišlo zbytečné.
Poctivě jsme si s Jirkou psali do tabulky, co jsme za co platili a nakonec nás to téměř přesně vyšlo na 50 000 Kč. Nejvíc stálo ubytování hostů a jídlo.
Výrazně jsme ušetřili desítky tisíc za to, že nám se spoustou věcí pomohli kamarádi, protože normálně by ty částky naskákaly – za fotografy, videografa, hudbu, obsluhu. Takto si to s námi (snad) kamarádi užili a pomohli nám. Nám se díky tomu povedlo být na svatbě jen se svými blízkými.
Sama se ptám, co všechno jiného by se za takovou částku dalo pořídit? Vcelku dost věcí/zážitků, já vím. Ale nám to prostě stálo za to. Byla to akce na kterou nikdy nezapomenem a zůstává v nás trochu radosti z toho, že se nám to vlastně podařilo takto “low budgetově” . Navíc do některých věcí se prostě vyplatí investovat.
V průběhu organizace svatby jsem měla několikrát pocit a ptala jsem se sama sebe: “Proč jsme se raději nevzali v tichosti a tajnosti?” Nakonec jsem ale moc šťastná a vděčná, že se to celé událo. Máme s láskou na co do konce života vzpomínat. Ještě jednou moc děkujeme všem z vás, kteří jste se na svatbě podíleli. Moc si toho vážíme.
Svatbám zdar!
Ahoj, parádní článek o svatbě. Také jednu chystám a právě přemýšlím, jestli to opravdu jde, vejít se do 50.000. A vida, jde to. 🙂 Chtěla jsem se zeptat, jestli nabídka sukýnky, která v článku padla, ještě platí. Ráda bych si ji odkoupila. 🙂 No a pak mám technický dotaz: nevím, jak oslovit kamarády s prosbou o pomoc, aby neměli pocit, že je využívám. Tobě se přihlásili dobrovolně? Moc díky a přeju krásné jaro. 🙂
Ahoj Marťo 🙂
Jsem ráda, že se článek líbí. Přesně to jsem chtěla, aby někomu pomohl! Díky, že jsi napsala. Jo, sukýnka je volná, prodám ti ji za 1000 Kč včetně ceny za dopravu.
A kamarádi se sami nabídli. (Více či méně). Prostě jsme všem vysvětlili, že si ten den tvoříme jakoby všichni pro sebe navzájem a i proto potřebujeme jejich pomoc. Klidně se mi ozvi rovnou do mailu: nezhyli@gmail.com