Kamarádka Andrea Josieková vyzpovídala pro Nomadka.cz její kamarádku Alenu Machálkovou, která založila projekt The Unexpected Expedition. Takže se pohodlně usaďte, uvařte si dobrý čajík nebo kafíčko a hurá do čtení 🙂


Představíš nám v krátkosti váš projekt?

Jsme dvě holky, které se rozhodly podniknout cestu přes dva kontinenty, od nejjižnějšího bodu Afriky, Kapského Města, až po Nordkapp v Norsku, který je nejsevernější částí Evropy. Po cestě chceme bořit stereotypy, které si lidé myslí o Africe. A to, že Afrika není jeden velký stát, není plný války, nemocí a násilí a nebezpečných lvů.

 

Co je cílem projektu?

Jak už jsem zmiňovala, cílem projektu je zbořit stereotypy o Africe a také ukázat odlišnou tvář Afriky, která je aktuálnější a hlavně pozitivnější a rozmanitější. Chceme prezentovat její obyvatele, kulturu, hudbu, podniky, módu, její růst a jiná často přehlížená témata.

Já a moje německá kamaráda Irina jsem obě v Africe dohromady žily asi pět let a procestovaly zhruba 80 států z toho 15 v Africe. O osobní zkušenosti tedy nemáme nouzi a náš společný dojem je, že se Afrika nedá definovat. Nelze říct, toto je typický Afričan, typická Africká hudba nebo typický Africký business. Afrika má dohromady 54 států a každý z nich má odlišnou ekonomickou, politickou a sociální situaci. Je to stejné jako v Evropě, třeba taková Albánie nebo Bulharsko nemůžeme srovnávat třeba s Německem nebo s Norskem. Každý stát je na tom jinak a podobně je to i na Africkém kontinentu.

Chceme navštěvovat místní umělce, sportovce, učitelé, školáky, módní designéry nebo hudebníky, filmové režisér, účetní, zkrátka lidi běžných profesí. Tyto lidi se budeme snažit propojovat s lidmi z ostatních kontinentů, a tak vytvořit nové zajímavé spolupráce. Naší nynější spolužáci z Ghany, Etiopie a Nigérie nám pomohli již některé kontakty dopředu navázat.

Jak řešíte financování?

Nejdražší částí budou víza a ty stojí pro jednu asi 2.500 dolarů (cca 60.000 CZK). Na tuto jedinou položku se budeme snažit získat peněžní prostředky z veřejného crowdfundingu. V České republice budeme projekt vkládat na webovku startovac.cz.

Dále se snažíme získat grant z National Geographic a zbytek budeme financovat svépomocí. Rozhodly jsem se také zasílat pohlednice, kde za 7 euro zašleme pohled komukoli kdo bude mít zájem. Pokryjeme tím náklady na pohlednici, za známku,za poplatky bance a zbytek, což je asi 4 eura použijeme na financování naší cesty. Šetřit budeme stopováním, využíváním ubytování u kamarádů nebo u couchsurferů. Jelikož je Afrika celkově levný kontinent, nebojíme se, že by byly náklady příliš vysoké.

 

Jak vás to napadlo a co vás k tomu vede?

Od chvíle kdy jsem začala studovat v Kapském Městě, jsem věděla, že odtud budu chtít cestovat po zemi až domů do Česka. Jak jsem zmiňovala v jednom z vašich článků, už jsem takhle dlouhou cestu stopem podnikala. No a jelikož po ukončení studií uvažuji o trvalém zaměstnání, tento projekt bude zřejmě můj poslední, opravdu dlouhé cestování na rozloučenou. Když jsem o mém nápadu Irině řekla, šla do toho se mnou, ale navrhla ať z toho uděláme něco většího. A tak jsme se do toho pustily

Vede nás k tomu to, že se nám nelíbí co si lidé o Africe myslí, a že ji stále berou jako jednu zemi, která je plná chudoby a násilí, nebezpečných lvů a nemocí. Dále to děláme také proto, že jsem v Evropěbyly v době největší uprchlické krize a vnímaly velkou mezeru mezi tím jak lidé v Evropě krizi vnímají, jak ji chápou a jak vnímají samotné uprchlíky. Tím nechceme lidi o Africe poučovat a říkat, že toho víme více a lépe, ale chceme pro Afriku a Evropu tvořit pomyslný most. Nebude se jednat o charitativní projekt, jak se může zdát, ale spíše opravu státy ukázat v pravém světle, tak jak jsou. Bez dobarvování nebo naopak ubíraní důležitosti.

 

Kudy povede cesta a jak dlouho by měla trvat?

Po ukončení studií v Kapském Městě odsud vyrážíme v lednu roku 2018. Cesta povede přes Jižní pobřeží nahoru přes východ až po Nordkapp. Budeme se snažit jít po celém okraji Afrického kontinentu, s tím, že cestu změníme, pokud bude v nějaké ze zemí opravdu špatná politická situace nebo nedostaneme víza. Trasa se tedy může v průběhu měnit a to i v závislosti na dostupných financích. Měla by trvat přibližně jeden rok.

Je povinnost v zemích, které budete projíždět mít víza nebo jak celou problematiku s cestováním přes Afriku v jednotlivých zemích řešíte?

Z 22 států, které se chystáme projet, v 5 z nich víza nepotřebujeme, zhruba v dalších 5 státech dostaneme víza přímo na hranicích a ve většině případech musíme o víza požádat dopředu. Lze to udělat v hlavním městě sousedního státu. V 90% nebude víza problém získat, ale jde spíše o to, že jsou finančně nákladnější. Největší problém ovšem očekáváme v Angole a v Demokratické republice Kongo, naopak nejmenší problém by měl být na východním pobřeží, kde víza nejsou vůbec potřeba. V případě problémů se chystáme oslovit naše kamarády v daných zemích a nebojíme se ani úplatku na hranicích.

 

Když se bavíme o Africe, napadá mě otázka bezpečnosti, jak to vnímáte vy? Budete na cestách řešit nějaká opatření?

Neříkám, že je Afrika stejně bezpečná jako Evropa, ale ani netvrdím že je Evropa bezpečnější než Afrika. Stejně jako v Africe, se můžu bát i v Brně na nádraží. Řešíme jen taková běžná cestovní opatření. Schováme si peníze na více míst, nebereme si sebou žádnou drahou výbavu, vytiskneme si několik kopií pasu a elektronickou verzi uložíme také na internet. V 80% státu v Africe je opravdu bezpečných. Pokud se nepochybujete vyloženě v oblastech s vyšší kriminalitou, nic vám opravdu nehrozí. Navíc máme spousta kamarádu, kteří v daných zemích bydlí a někteří budou cestovat s námi nebo nám poradí kde jít.

 

Jak se budete s místníma domlouvat? Vystačíte si s Angličtinou?

Nejspíše ne, ve většině zemí se sice mluví anglicky, ale západní Afrika, jako třeba Kongo, tady se mluví hlavně francouzsky a v další dvou zemích portugalsky. Popřípadě oslovíme kamarády nebo místní couchsurfery, kteří nám s překladem pomůžou.

Jak to máte vyřešené s připojením k internetu na cestě?

Ve většině zemí je internet běžně dostupný, budeme tedy využívat wi-fi připojení. V zemích, kde wi-fi nebude, chceme připojení vyřešit mezinárodní SIM kartou, popřípadě místní SIM kartou. Doufáme, že na tuto položku taky seženeme sponzora.

 

Kde plánujete spát a jak to budete řešit s jídlem?

Co se týče spaní, plánujeme využít couchsurfing nebo vzhledem k teplému počasí, využijeme i spaní ve stanu nebo mezi stromy v hamakách. No a jelikož je Afrika levná, dá se sehnat ubytování v mini penzionech- hotelech už za 2 dolary na 1 noc. U jídla to budeme mít o trochu složitější, protože jsme vegetariánky, ale na ulici ve stáncích se dá vždy sehnat chutné jídlo i bez masa.

 

Je možnost váš projekt během cesty sledovat on-line nebo off-line?

 

A nakonec, je ještě něco co by jsi čtenářům chtěla o projektu říct a nezeptala jsem se na to?

V neposlední řadě by jsem chtěla zdůraznit, že si tímto projektem nechceme nic dokazovat ani se nad nikoho povyšovat. Necestujeme pro sebe, ale pro lidí a opravdu se chceme stát spíše pomyslným mostem uprostřed. Projekt nebude nutně o tom nejlepším nebo nejhorším, ale opravdu o právem obraze Afriky, tak jak ve skutečnosti je.

A naposledy chceme vzkázat: “Kdyby jste měli zájem se připojit nebo spolupracovat, nebráníme se žádnému nápadu a pomoci. Spojit se s námi můžete přes výše zmiňované kanály.”